Nad tématem prevence civilizačních nemocí jsme měli možnost hovořit s jedním z předních odborníků prof. MUDr. Alešem Linhartem, DrSc., přednostou II. interní kliniky VFN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Jaká je podle Vás nejefektivnější léčba civilizačních onemocnění? Upřednostňujete farmakologickou léčbu nebo režimová opatření?
Každá civilizační choroba se musí posuzovat podle toho, ve které fázi vývoje se člověk nachází. Když si vezmeme někoho, komu je 30 let, má lehkou nadváhu, trošku vyšší krevní tlak a má více cholesterolu, pokud ho začnete léčit léky, nevyhnete se jejich nežádoucím účinkům. Při tíži rizikových faktorů a s ohledem na to, že je to mladý člověk, léky nemusí plnit svoji funkci a riziko může převážit přínos.
Jaká režimová opatření
jsou podle Vás nejefektivnější?
Když si vezmeme toho prvního člověka v riziku, protože
to ještě není pacient, nic neprodělal, ničím netrpí, ten je schopen oddálit
případné kardiovaskulární onemocnění nebo mu zabránit zcela. Pochopitelně
všechny civilizační choroby se odvrátit nedají, protože některé jsou způsobeny
geneticky, ale některým se dá úplně zabránit. Nejefektivnější opatření je
v první fázi nekouřit, to je naprosto klíčové, protože kouření je významný
rizikový faktor rozvoje aterosklerózy, infarktů, mozkových cévních příhod a
onemocnění tepen dolních končetin.
Redukce váhy a pohyb jsou ta druhá dvě nejefektivnější
opatření. Je zajímavé, že jak přestat kouřit, tak začít se hýbat a zredukovat
váhu nemá dopad jenom na aterosklerózu a riziko infarktu a mozkových cévních
příhod, ale je třeba prokázáno, že pohyb dokáže redukovat i riziko některých typů
rakoviny. Mezi nimi jsou některé, kde mechanismus tohoto příznivého efektu
vypadá pochopitelně, jako třeba rakovina tlustého střeva a konečníku. Tam pohyb
prostě zrychluje pasáž střevní a člověk se začíná lépe stravovat, přijímá více
vlákniny. Ale je zajímavé, že u žen klesá výskyt karcinomu prsu. Jak
k tomu dochází, ale stále přesně nevíme. Takže to je prevence, která je
naprosto neočekávaným benefitem pohybu. Prevence kardiovaskulárních chorob je
jednoznačná a pohybová aktivita v tomto má nesmírnou důležitost.
Pohybová aktivita je
velmi široký pojem, mohl byste upřesnit, jaký typ pohybu je pro prevenci
civilizačních onemocnění nejvhodnější?
Děkuji za otázku, je samozřejmě potřeba říct jaká aktivita,
jak intenzivní a jak často. Jedna věc je vrcholový sport, pravidelný denní
trénink a zátěž, která přesahuje fyziologické meze, druhá věc je trénink pro
běžného člověka, žijícího normální, zpravidla sedavý způsob života. Zásadně
platí, že každý pohyb je lepší než žádný. Avšak mnohé studie naznačují, že optimální
je, když se pohyb odehrává na mírné až střední úrovni v časových
frekvencích, které odpovídají 3-4 pohybovým aktivitám za týden, tedy nemusí to
být úplně denní aktivita. Doporučované trvání je takové, které přesáhne alespoň
půl hodiny. Těch aktivit je celá řada, vůbec není pravda, že je možné některé typy
aktivit zavrhnout, že nejsou zdravé. Až na malé výjimky platí, každý sport je
lepší než žádný. Moc se mi líbí úsloví „Pokud nemáte čas sportovat, připravte
se na to, že si budete muset udělat čas být nemocný.“
Pokud byste přece
jenom měl vybrat jeden konkrétní druh pohybu, co byste doporučil?
Asi fyziologicky nejpřirozenější pohybová aktivita, kterou
máme, je chůze. Chůze, která by měla být pokud možno souvislá a vytrvalá. Nejde
jenom o přecházení po místnosti nebo v rámci pracovního procesu. I když pokud
člověk nachodí v práci nějaké kroky a nějaké kilometry, tak je to určitě
dobře. Chůze, která opravdu prospívá, je většinou souvislá, rychlejší chůze, ta
má větší dopady na zdraví než chůze pomalá. Je velmi zajímavé, že tento typ
pohybové aktivity snižuje celou řadu rizik. Riziko rozvoje vysokého tlaku,
riziko rozvoje aterosklerózy ale třeba i riziko arytmií. Je prokazatelné, že
zejména u starších jedinců, pokud chodí, mají významně nižší riziko fibrilace
síní. Jde o nejčastější arytmii, která se v populaci vyskytuje – u starších
ročníků až v pěti až patnácti procentech a má celou řadu komplikací. Chůze
v tomto směru opravdu chůze překonává všechno ostatní. Ukazuje se, že u
těch nejintenzivnějších fyzických zátěží naopak riziko některých komplikací
včetně arytmie může stoupat a u příliš intenzivně trénujících starších atletů
se přínos může dokonce téměř zcela vytratit.
Pokračování rozhovoru naleznete na blogu již brzy. Nechcete přijít o zajímavé články? Přihlašte se k odběru eVito newsletteru.
Žádné komentáře :
Okomentovat