ROZHOVOR: prof. MUDr. Alešem Linhartem, DrSc. - 1. část

Účinná prevence a léčba civilizačních nemocí

Nad tématem prevence civilizačních nemocí jsme měli možnost hovořit s jedním z předních odborníků prof. MUDr. Alešem Linhartem, DrSc., přednostou II. interní kliniky VFN a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Jaká je podle Vás nejefektivnější léčba civilizačních onemocnění? Upřednostňujete farmakologickou léčbu nebo režimová opatření?

Každá civilizační choroba se musí posuzovat podle toho, ve které fázi vývoje se člověk nachází. Když si vezmeme někoho, komu je 30 let, má lehkou nadváhu, trošku vyšší krevní tlak a má více cholesterolu, pokud ho začnete léčit léky, nevyhnete se jejich nežádoucím účinkům. Při tíži rizikových faktorů a s ohledem na to, že je to mladý člověk, léky nemusí plnit svoji funkci a riziko může převážit přínos.

Na druhém pólu bude pacient, který má za sebou infarkt myokardu, mozkovou cévní příhodu nebo má cukrovku, vysoký cholesterol, vysoký tlak a je mu třeba 55 – 60 let, možná i víc. U takového pacienta jsou samozřejmě daleko efektivnější léky než veškerá režimová opatření. Ale režimová opatření musí být součástí léčby vždy, protože farmakoterapie je schopná udělat jenom určitý kus práce a ten zbytek je samozřejmě změna životního stylu a péče o tělo jako takové.

Jaká režimová opatření jsou podle Vás nejefektivnější?

Když si vezmeme toho prvního člověka v riziku, protože to ještě není pacient, nic neprodělal, ničím netrpí, ten je schopen oddálit případné kardiovaskulární onemocnění nebo mu zabránit zcela. Pochopitelně všechny civilizační choroby se odvrátit nedají, protože některé jsou způsobeny geneticky, ale některým se dá úplně zabránit. Nejefektivnější opatření je v první fázi nekouřit, to je naprosto klíčové, protože kouření je významný rizikový faktor rozvoje aterosklerózy, infarktů, mozkových cévních příhod a onemocnění tepen dolních končetin.

Redukce váhy a pohyb jsou ta druhá dvě nejefektivnější opatření. Je zajímavé, že jak přestat kouřit, tak začít se hýbat a zredukovat váhu nemá dopad jenom na aterosklerózu a riziko infarktu a mozkových cévních příhod, ale je třeba prokázáno, že pohyb dokáže redukovat i riziko některých typů rakoviny. Mezi nimi jsou některé, kde mechanismus tohoto příznivého efektu vypadá pochopitelně, jako třeba rakovina tlustého střeva a konečníku. Tam pohyb prostě zrychluje pasáž střevní a člověk se začíná lépe stravovat, přijímá více vlákniny. Ale je zajímavé, že u žen klesá výskyt karcinomu prsu. Jak k tomu dochází, ale stále přesně nevíme. Takže to je prevence, která je naprosto neočekávaným benefitem pohybu. Prevence kardiovaskulárních chorob je jednoznačná a pohybová aktivita v tomto má nesmírnou důležitost.

Pohybová aktivita je velmi široký pojem, mohl byste upřesnit, jaký typ pohybu je pro prevenci civilizačních onemocnění nejvhodnější?

Děkuji za otázku, je samozřejmě potřeba říct jaká aktivita, jak intenzivní a jak často. Jedna věc je vrcholový sport, pravidelný denní trénink a zátěž, která přesahuje fyziologické meze, druhá věc je trénink pro běžného člověka, žijícího normální, zpravidla sedavý způsob života. Zásadně platí, že každý pohyb je lepší než žádný. Avšak mnohé studie naznačují, že optimální je, když se pohyb odehrává na mírné až střední úrovni v časových frekvencích, které odpovídají 3-4 pohybovým aktivitám za týden, tedy nemusí to být úplně denní aktivita. Doporučované trvání je takové, které přesáhne alespoň půl hodiny. Těch aktivit je celá řada, vůbec není pravda, že je možné některé typy aktivit zavrhnout, že nejsou zdravé. Až na malé výjimky platí, každý sport je lepší než žádný. Moc se mi líbí úsloví „Pokud nemáte čas sportovat, připravte se na to, že si budete muset udělat čas být nemocný.“

Pokud byste přece jenom měl vybrat jeden konkrétní druh pohybu, co byste doporučil?

Asi fyziologicky nejpřirozenější pohybová aktivita, kterou máme, je chůze. Chůze, která by měla být pokud možno souvislá a vytrvalá. Nejde jenom o přecházení po místnosti nebo v rámci pracovního procesu. I když pokud člověk nachodí v práci nějaké kroky a nějaké kilometry, tak je to určitě dobře. Chůze, která opravdu prospívá, je většinou souvislá, rychlejší chůze, ta má větší dopady na zdraví než chůze pomalá. Je velmi zajímavé, že tento typ pohybové aktivity snižuje celou řadu rizik. Riziko rozvoje vysokého tlaku, riziko rozvoje aterosklerózy ale třeba i riziko arytmií. Je prokazatelné, že zejména u starších jedinců, pokud chodí, mají významně nižší riziko fibrilace síní. Jde o nejčastější arytmii, která se v populaci vyskytuje – u starších ročníků až v pěti až patnácti procentech a má celou řadu komplikací. Chůze v tomto směru opravdu chůze překonává všechno ostatní. Ukazuje se, že u těch nejintenzivnějších fyzických zátěží naopak riziko některých komplikací včetně arytmie může stoupat a u příliš intenzivně trénujících starších atletů se přínos může dokonce téměř zcela vytratit.

Pokračování rozhovoru naleznete na blogu již brzy. Nechcete přijít o zajímavé články? Přihlašte se k odběru eVito newsletteru.